ŘÍJEN 2013

 

Ročník XIX. číslo 10.                                                                                                                           říjen 2013

Obsah: Pavel Kroupa, Matce radosti, T.J., Poslání nového Krista ve světě, T.Merton – J.E.Lopourová, Večer navštívení, T.J., Být synem ženy podle míry kosmu, Propojení spoluvykupitelů lidstva, T.B.,Modlitba sv.Cyrila, T.J., Pavel Kroupa,Moje oběť na kříži, Brněnská Akademie duchovního života ct.Patrika Kužely, osvětimského mučedníka - Mystika lásky,  Pane, Zprávy____________________________________________________________________________________

 

MATCE RADOSTI

Do cest hvězd a svitu Měsíce

vetkal Bůh Tvé jméno, Světice,

Tebe si vybral pro Tvou lásku,

Tvou skromnost, psanou na oblázku,

Tebe měl v mysli po zásluze, k

dyž svěřil svěží barvy duze,

vůni růžím, záři jitřence,

milost do modlitby růžence...

Kdo ctí Tě, vyprosí si sílu,

k Tobě lze volat bez mobilu,

nej čistší Matko, naše Paní,

Tys cílem Božích snů a přání.

Pavel Kroupa

 

+++

POSLÁNÍ NOVÉHO KRISTA VE SVĚTĚ

Živit se chlebem touhy a umět čekat, to jsou projevy velké moudrosti. Čím se dá změřit velikost touhy? Měřítko velikosti touhy je dáno vroucností tvého srdce, které zakouší touhu. A pokud má rozpětí a vznosnost hradu tvého srdce náležité uspořádání, začlenění do řádu a spjatost s nejširším vnějším posláním, tak rosteš. Z toho pochopíš, jaké rozpětí ve světě má moje touha s ohledem na tebe.

Moje vševládnoucí vůle není žádný vnější rozkaz pro tvé milující a chápavé srdce. Vychází z hlubiny tvé bytosti.

Jsem tvůj hlavní prostředník s  věčným otcovstvím. Chci však, abys také ty byl právě tak dokonalým prostředníkem. Slibuji, že dostaneš všechno, o cokoli budeš prosit věčné otcovství mým jménem. Jen si řekni a dostaneš to. A nebuď příliš skromný ve svých prosbách. Jak málo toužíš, tak nízké jsou tvé ideály. Až dosud mé Srdce Nejsvětější ochotně vyčkává, ale dnes už pospíchá. Připozdívá se. Tvé dny se nachylují a tvůj čas neúprosně směřuje ke konci.

Kolik času promarňuješ, když přemlouváš mé Srdce nejsvětější k dalšímu čekání! Nezdržuj se už s pohřbíváním zbytků minulosti. Raději pospěš kupředu a vzhůru. Potřeby jsou veliké. Zástupy ponořené do světa jsou znásilňovány duchem lži k vlastní věčné zkáze. Moje tajemné Tělo strádá a trpí. Naše společná panenská Máti je hanobena a sám jsem přehlížen v mém bratrství, otcovství i přátelství. Svět se přeplňuje do nebe volajícími zvrácenostmi. Mé Srdce má naspěch, jako když někdo trne v obavách o své bližní, ohrožené zkázou. Neváhej a vyšli také k mému tajemnému Tělu nejnaléhavější prosby.

Koneckonců se to všechno sbíhá u mne, jenže si jednou provždy zamilovávám tvé prostřednictví. Samozřejmě, že především sám mohu přednést prosbu, hodnou velikosti věčného otcovství. Tvým jménem se ponižuji a zprostředkuji ti všechno na vrcholných místech. Pros hodně a pros o mnoho. Pros vytrvale a naléhavě, abys vším, co ti bude dáno, mohl ještě víc oslavit mne bratrského i otcovského.

Co odpovíš na mou výzvu k součinnosti i spolutrpnosti se mnou? Moje věčně živé Srdce tě touží oblažit a zušlechtit milosrdenstvím, ale přeji si, abys o to prosil. Toužím po tvé pohotovosti k součinnosti i spolutrpnosti se mnou. Mé Srdce jako planoucí výheň žhne touhou po sdílení se. I tvé srdce se chce sdělovat, ale mé Srdce Nejsvětější znamená pro tebe vrcholnou Lásku.

Vrcholný projev lásky je sebedarování. Dobro je svou podstatou sdílné. Přirozeně se rozlévá a šíří. Nejenže se přirozeně rozlévá, nýbrž se šíří se tím dokonaleji, hojněji a blahodárněji, čím je dokonalejší. Proto slunce šíří kolem sebe světlo a teplo. Proto rostliny a živočichové, když se rozvinou, předávají život dál. Proto velký umělec pojme a vytvoří dílo. Proto vědec předává své názory a objevy a dává žákům svého ducha. Proto apoštol v ušlechtilém nadšení sděluje duším to, co má sám nejlepšího, aby je přivedl k tomu nejlepšímu. Tak se ani moje nebeské otcovství nespokojuje s tvým stvořením jako svého jedinečného, originálního a neopakovatelného obrazu ke své podobě. Když vlastním hříchem ztrácíš můj obraz v sobě, mohu tě otcovsky povznést různým způsobem. Třeba poselstvím dalšího svého proroka, jenž by sdělil podmínky nutné k odpuštění, anebo prostým velkorysým zahlazením všech strašných důsledků hříchu. Otcovsky však činím nekonečně víc. Z lásky se k tobě skláním v mé druhé Osobě. Počítám s pokračováním mého prostřednictví, aby ses ty sám se zapojil do díla spásy.

Při dokonalé oběti, kterou přináším, nemůže být obětí nic jiného, než moje maličkost. To, co přináším za oběť, jsem sám. Moje umučené lidské tělo a prolitá krev, celé mé Srdce probodené kopím.

Dokonalá propojenost se mnou a oběť, přinášená pro dílo tvé obnovy a posvěcení je tím dokonalejší, čím těsněji jsi jako můj spoluobětovatel a spolutrpitel zapojen na obnově a posvěcení lidstva a světa, čím důvěrněji jsi jako prostředník mezi mnou a lidmi spojen se mnou a s lidmi, za něž máš přinášet oběť klanění, prosby, zadostiučinění a díkůvzdání.

Mé nejsvětější Srdce, plnící vůli mého věčného otcovství, velkomyslně prolévá mou drahocennou Krev pro tvou spásu. Vykupuji tě mou Krví a činím z tebe příbytek pro mně bratrského a zároveň otcovského.

Jako mé věčné otcovství dává celou svou podstatu v mém věčném plození a vydechování Ducha, tak se osobně nabízím v proměněném chlebu. Mé Srdce, sladěné s naším věčným a slavným otcovstvím, je Srdcem, tajemně oživujícím proměněný vezdejší pokrm, který přinášíš. Dávám se ti v podobě tvé všední potraviny a nápoje.

Tím, že ti mé proměněné Srdce dávám za oběť, přináším ti také nadání k vyšší součinnosti i spolutrpnosti se Mnou. Při Poslední večeři ti dávám moc proměňování, abys tím neustále obnovoval slavně ustanovenou hostinu lásky. Mé proměněné Tělo jako slavné ustanovení a jako oběť nemůže trvat bez tvé slavně zaslíbené součinnosti i spolutrpnosti se mnou.

Dávám se ti jako dokonalý pokrm a nápoj. Tak se dávám, ale ne abys to vstřebal, spotřeboval a proměnil v sebe, ale aby ses dal spotřebovat mnou a stával se mu mnou samým. Jednou říkám milé sestře Kateřině Sienské: „Vezmu si tvé srdce a dám ti Mé.“ Je to smyslům patrné označení toho, co duchovně dělám v tobě při dokonalém přijímání mého Těla. Přestáváš být uzavřen a soustředěn do sebe. Mou milostí objímáš všechno moje stvoření.

Pro tvůj běžný život z toho plyne, že mé Nejsvětější Srdce je víc než jen předmět tvého uctívání. Je to moje živé a důvěrně blízké sebedarování.

Tajemná výměna srdce! Dáváš mi, bratrskému, srdce, které máš stejně ode mne otcovského. Nabízím ti za to mé Nejsvětější Srdce plné neutuchající Lásky.

Kvůli tobě sestupuji do temných hlubin pekelné propasti, kde jsou moji věční nepřátelé, kteří tě sladce vábí proti mně Nechci tě však zachraňovat pro nejvyšší cíl bez ohledu na tvá lidská práva, zejména bez ohledu na tvou svobodu, kterou ti dopřávám. Sotva však proneseš svůj souhlas, dopřeji ti příbytek v hradu mého Nejsvětějšího Srdce, zajištěného hradbou z mého tajemného Těla. Ochráním tě štítem z mého Srdce, abych čelil proměnám tvého srdce. Prožehnu tvou duši dechem mého Ducha. V planoucí výhni mého Srdce tě rozpálím k žáru jasnějšímu než všechna slunce. Zakalím tě Láskou, která je silnější než smrt. Jedině moje čistá Láska je schopná dát křídla tvé přirozenosti a povznést ji ke mně. Dám žár tvému srdci a vzletnost lásky, která touží v nekonečném rozpětí, přesahujícím časoprostor vesmírného oceánu a dosahuje až k branám věčnosti. TJ (Pokr.)

+++

VEČER NAVŠTÍVENÍ

TOMÁŠ MERTON 1947 JANA E.LOPOUROVÁ2012

 

ROZBĚHNĚTE SE CESTY DO ČTYŘECH ČTVRTIN NAŠÍ TICHÉ VZDÁLENOSTI

ZATÍMCO TY, ÚPLŇKU, MOUDRÁ KRÁLOVNO

ZAPOČNI CESTU VEČERNÍ K NEBESKÝM VRCHŮM,

NEMÉNĚ VZNEŠENÁ PUTUJ LETNÍ OBLOHOU

JAK MARIA K DOMU ZACHARIÁŠOVU JDOUCÍ

 

LESY JSOU TICHÉ SPÁNKEM HOLUBIC

ÚDOLÍ SPÍCÍMI POTŮČKY

A VŠECHNYNAŠE STODOLY

MÍREM STÁD

SPOČÍVAJÍCÍCH V POKOJI

V POLÍCH STÁLE BDÍCÍ KŠTICE HŘÍVY PŠENIČNÉ

O VÍŘE MLUVTE A MODLETE SE

VY SNOPY SVÝM LETNÍM SVĚTEM, JEŽ ZDÁ SE VIDĚL TENTO DEN,

ZCELA PŘIPRAVENY PRO SÝPKY A STODOLY

AŤ VAŠE CHVÁLY VEČERNÍ JSOU STEJNĚ SLADKÉ JAKO NAŠE

V TAJEMSTVÍ NAROZENÍ PÁNĚ

TEĎ, V NOCI PADAJÍCÍ, ŠOKUJETE

JEŠTĚ TEĎ OHÝBÁTE SVOJE HLAVY KRÁLOVÉ LASKAVÍ A POKORNÍ

POZLATILI JSTE TOTO RÁNO, KDY VIDĚLI JSTE MATKU SPÁSY PROCHÁZET

ZATÍMCO VŠECHEN NÁŠ ČAS ÚTĚCHOU SE PLNÍ

KONEJŠENÍM VEČERNÍCH NEŠPOR JEČMENE A SUCHÉ TRÁVY.

 

TY MĚSÍCI A BUDÍCÍ SE HVĚZDY, SYPEJTE NA NAŠE STODOLY A DOMY

SVÉ VYTŘÍBENÉ DARY

PŘIPOMEŇTE NÁM JAK LEHOUNCE A LÁSKYPLNĚ MATKA NAŠE

ŽEHNÁ NAŠE OKAPY A KROVY

OKENICE, MŘÍŽOVÍ A PRAHY

NAŠE VCHODY, PODLAHY A SCHODY,

POKOJE S LOŽNICEMI

USMÍVAJÍC SE NOCÍ NA SVÉ SPÍCÍ DĚTI

O MARIE NĚŽNÁ, NAŠE MILOVANÁ MATKO NEBESKÁ !

+++

BÝT SYNEM ŽENY PODLE MÍRY KOSMU

Slavné zaslíbení tě činí, milý bratře, zvláštním způsobem milého naší panenské Máti, jakož i mě bratrskému i otcovskému, když s tebou slavím své vítězství. Stáváš se mým dokonale poddajným prostředníkem v mé dokonalé oběti, kterou podávám věčné zadostiučinění, vzdávám navěky úctu, slavím věčnou a jedině dokonalou hostinu lásky a přináším a sděluji jedinou lásku hodnou a důstojnou právě mně otcovskému.

 Říkává se, že slib při slavném přijetí slavné zaslíbení ti dává dokonalé zaslíbení a úplnou proměnu. Jenže tvoje zvláštní slavné zaslíbení v mých službách ti dává víc, dokonce ještě víc než okamžitý úkon mučednictví. Mučednictví obětuje okamžik, kdežto slavně zaslíbenou kristovskou službou se mi dáváš pro celou svou životní dráhu dokonale a naprosto za prostředek. Tak už nepatříš sobě. Náležíš mému vrcholnému zaslíbení. Nemůžeš si říkat: Jsem dalším zvláštním Kristem jenom při slavné hostině lásky, kdežto ve všedním životě jsem už zase jenom někým, prostě žijícím ve světě. Pro tebe jako mého zvláštního spoluvykupitele i spolutrpitele už není žádný den všední. Jako nový zvláštní Kristus v mých službách seš stále spoluvykupitelem, ale také spolutrpitelem, přibíjeným ke mně na kříž. Jako můj poddajný prostředek jsi spoluvykupitelem a spolutrpitelem obnovy a posvěcení lidstva a světa tak, jako je naše panenská Máti mou první spoluvykupitelkou i spolutrpitelkou. Přes všechna skutečná nebo smyšlená pohoršení prožívá vykoupené lidstvo tvou důstojnost mého zvláštního spoluvykupitele, takže v tobě stále uznává mého zástupce. Úcta, které se v mém tajemném Těle dostává Petrovu nástupci a nástupcům mých apoštolů, pramení právě z tohoto ještě těsnějšího vztahu k mému vrcholnému zaslíbení. Dostává se jim úcty jako těm, kdo toto slavné zaslíbení a náležité vybavení v lidstvu udržují a dále předávají.

 Jako nový zvláštní Kristus v mých službách máš účast na mém významu pro vykoupení lidstva, protože svým posláním jsi těsně spojen se spásou lidstva. Proto tě k tomu náležitě vybavuji. Každého jednoho z vás vždy patřičně vybavuji, úměrně k úkolům jeho povolání a místu, které má v mém tajemném Těle.

 Když je ve mně osobní a nedílné spojení lidské přirozenosti s přirozeností mého spravedlivého otcovství zdrojem veškeré výbavy, jimiž je mé dokonalé člověčenství opatřeno, podobně je také charakter tebe jako dalšího zvláštního Krista zdrojem veškeré výbavy, které se ti ode mne dostává. Protože tě charakter dalšího zvláštního Krista tak těsně spojuje se mnou, původcem veškeré potřebné výbavy, proto ti uděluji zvláštní právo na jedinečnou účast na této výbavě. Nezrušitelným znamením se stáváš prostředkem mého dokonalého slavného zaslíbení a mé dokonalé kristovské činnosti. Podobně jako moje Tělo a Krev v podobě tvé všední obživy zprostředkuje zvláštní výbavu tobě, kdo se se mnou těsně spojuješ, tak působí i tato moje vymoženost pro tebe, když tě tak těsně a důvěrně spojuje s mým velkým úkolem spásy lidstva a světa.

 Kromě toho mám zvláštní vybavení jako Hlava vykoupeného a stále se zdokonalujícího lidu. A ty, jako nový zvláštní Kristus v mých službách, jsi svým jedinečným charakterem a svým slavným zaslíbením a příslušným vybavením zvláštním spoluvykupitelem i spolutrpitelem nového lidu. Proto ti také uděluji zvláštní podíl na této přednosti i snášené pokořenosti. Ovšem tvou první výbavou jako zvláštního dalšího Krista ve vrcholných službách je už samo tvé vyvolení za služebníka a spoluvykupitele mé vrcholné slavné zaslíbení.

 Růstem tvé výbavy ode mne pokračuješ jako nový jedinečný Kristus ve svém sjednocování se se mnou. Z dané výbavy vyrůstá další přínos, totiž následná výbava, která vyplývá z tvého slavného zaslíbení jako stavu. Opatřuje ti jako novému jedinečnému Kristu dokonalý „interiér“. Ten tě uschopňuje k dokonalému vykonávání tvé součinnosti i spolutrpnosti se mnou na spáse lidstva a světa, k správnému udělování a rozdělování vrcholných tajemství, k patřičnému uplatnění se, ale také pokoření se jako prostředníka a spoluvykupitele mého svrchovaného slavného zaslíbení. Tato výbava ti pomáhá právě jako novému jedinečnému Kristu, abys v sobě dokonale uskutečnil oběť sebe sama, když jsi přece obětovatelem mne, jenž jsem dokonalým ztotožněním obětovatele a oběti. Tato výbava dále upevňuje v tobě jako v novém jedinečném Kristu tvé zvláštní sjednocení se mnou, sjednocení také subjektivní, a zachování tohoto sjednocení až konce života. Pokud jsi jako nový jedinečný Kristus ve spojení s mým tajemným Tělem, potud máš stále právo na tuto zvláštní výbavu, kterou mám sám od sebe. I kdybys někdy pozbyl tuto výbavu, přesto ti tvé spojení se mnou dává vždycky právo k návratu a opětovnému přijetí této výbavy.

 Ovšem tvůj charakter jako dalšího zvláštního Krista se tím spíš uděluje pouze v té míře a v tom rozsahu, jak máš k tomu otevřené srdce. Proto je tvoje důstojnost zvláštního spoluvykupitele pouze stínem mé svrchované důstojnosti. Jako je zde nezrušitelné znamení zárukou tvé zvláštní bohaté výbavy, tak je i na mých místech zárukou zvláštní slávy, kterou ti připravuji za tvou jedinečnou příslušnost ke mně a tvé slavné zaslíbení se mi.

 Toto nezrušitelné znamení ti dává i podíl na ovoci mém vrcholném slavném zaslíbení, a tímto plodem je moje zvláštní sláva. Moje potvrzení tvé zvláštní součinnosti a spolutrpitelství se mnou na obnově a posvěcení lidstva a světa je především kvůli zprostředkování ovoce obnovy a posvěcení lidstva a světa dokonalou obětí. Proto ustanovuji slavné zaslíbení především pro vykoupený lid, jež má být slavnou a dokonalou obětí očištěn, posílen a povznesen. Tak je zvláštní slavné zaslíbení spoluprácí se mnou na dosažení největší a nejsvětější jednoty lidí na světě. Vždyť v mé Krvi, které máš jako můj zvláštní spoluvykupitel a spolutrpitel na kříži sloužit, se všichni stávají jedno ve mně, stávají se spoluúčastníky téhož vrcholného života, který je nejdokonalejší jednotou, a který má také spojit ty, kdo jej přijímají, k největší jednotě. Kromě toho je moje tajemné Tělo a Krev pod způsobou chleba a vína dokonalou hostinou ryzí lásky. Tak jsi jako nový zvláštní Kristus touto službou dokonalé slavnosti lásky ještě těsněji spojen s celým mým vykoupeným lidem. A jako je tvoje nejvyšší na světě dosažitelná dokonalost spojení se mnou, tak je také vyvrcholením tvé zvláštní propojenosti se mnou a celé vznešenosti proměňování mého Těla a Krve.

 K tomu, abys mohl plnit tuto další službu - připravovat lid na tuto slavnost a hostinu lásky, máš podíl na mém učitelském a vedoucím poslání. Uděluji ti pravomoc klíčů. Svěřuji ti lid a svěřenou část pravomoci nad ním. Jemu udílej a rozděluj to, co ti opatřuji. Hlásej mé Slovo. Tak očisťuj mou pravdou lidstvo a uč jej podle ní žít.

 Tím však doléhá na tebe, zvláště se mi slavně zaslibujícího spoluvykupitele a spoluukřižovaného trpitele, dvojí odpovědnost. Předně odpovědnost za čest a slávu na nejvyšších místech, jež ti připravuji. Dále odpovědnost za ty, které ti svěřuji, aby dosáhli cíle. Přesněji řečeno, máš odpovědnost za slávu na mých místech tím, že tam přivedeš také ty, které ti svěřuji.

Potřebuji tě a chci tě jako zvláštního spoluvykupitele a spoluobětovatele, aby moje tajemné Tělo, shromáždění mých věrných, dorostlo a dosáhlo dospělosti. Tvoje ruce mohou a mají napomoci tomuto vzrůstu. Vím však o tom, že mu mohou také škodit. Vím, že mohou tento růst brzdit a poškozovat ho. Rozvoj mého tajemného Těla, obecného shromáždění mých věrných, je vázán na oddanost službě, na tvou lásku a horlivost jako dalšího Krista. Nezapomeň, že tu jsi pro shromáždění mých věrných, pro chudé, trpící a nepatrné ve shromáždění mých věrných.

 Těžké břemeno dalšího zvláštního Krista v mých službách pro lidstvo překonává všechna tvá soukromá přání, žádosti a nároky. Vždyť přece odevzdáváš celou svou osobu a všechno užívací právo mému navěky dokonalému zaslíbení, jakož i obnovenému a k posvěcení otevřenému lidstvu. Už nepatříš jen sobě. Nepatří ti ani hodina, ani okamžik, ani síla, ani jedna tvá schopnost, ani jedno tvé přání. I tvé zdraví a čas patří zvláštním způsobem mně, jakož i naší společné Mamince, kterou povznáším k mé slavné vládě nade vším stvořením. Proto si tě zvláštním způsobem vyčleňuji z ostatního lidu, a odděluji ze souvislosti s tělem a krví. Vytrhuji tě z výlučného nároku jednotlivých lidí, abych tě uvolnil jedině pro mou obecnost.

Co to pro tebe znamená? Být navěky osvobozen pro mne, odpoutaným pro nejvyšší službu, uvolněným pro záměry naší Máti, Královny každého nového zvláštního Krista v mých službách, pro nejtěsnější spolutrpitelství se mnou a s naší Máti. Pavel tě označuje„doulos“, tedy služebníkem. Nespokojuji se s tím, abych měl v tobě služebníka, protože služebník neví, co dělá jeho pán, ale přijímám tě za důvěrného přítele.

Tvůj životní ideál by měl znít: Můj spásonosný Bratře, tobě žiji, tobě umírám, jsem tvůj v životě i ve smrti.

 Tak velké je břemeno tvé zvláštní součinnosti a soutrpnosti se mnou a tak velká je její důstojnost. Povznáším tě ke stavu vyšší dokonalosti ve shromáždění mých věrných. Zaslíbit se spolutrpitelství se mnou znamená především zdokonalování bližních slavným představováním mé svrchované Lásky. Bez tebe jako zvláštního spoluobětovatele bych nemohl slavně předkládat mé proměněné a oslavené Tělo a Krev, dávající lidstvu vyšší život. Tato tvá dokonalost jako dalšího Krista vyžaduje vnitřní soulad dokonalosti také subjektivní. Nejúspěšnějším dalším Kristem ve vrcholných službách je vždy jen ten nejdokonalejší. Je to stará zkušenost, že nepůsobíš na své okolí tím, co říkáš, ani tím, o co se svým jednáním snažíš, nýbrž především tím, kdo jsi. Jako nový Kristus jsi mým opravdovým spoluobětovatelem, když žiješ a umíráš pro lidstvo jako nový Kristus v mých službách.

 Ani ten největší humanista není takovým dobrodincem lidu jako ty - další Kristus, když se mnou obětuješ své tělo, když uděluješ požehnání, když podáváš mé Tělo. Žádná služba není tak důležitá pro nejvyšší vládu jako povolání být zvláštním služebníkem a důvěrníkem Nejvyššího. Jako nový Kristus pokračuješ a zpřítomňuješ mou oběť a ovoce mé oběti, totiž obnovu a posvěcení, protože to prostě předáváš dál.

+++

 

PROPOJENÍ SPOLUVYKUPITELŮ LIDSTVA

mp3 viz: http://cs.gloria.tv/?media=463576

Ve světě platí, že každý, kdo se považuje za nenahraditelného pro nějaký podnik, bývá nahrazen. Jinak se opravdu stane tak nepostradatelným, že by jeho odchod mohl daný celek ohrozit. Říkává se, že „Nikdo nemůže sedět na dvou židlích“. Když se každý náležitě postará o svěřený úkol podle dalšího přísloví „Ševče, drž se svého kopyta!“, zbývá ještě úkol účelně spojit všechny tyto úkoly. Samozřejmě, že všude stojí zástup těch, kdo se zdráhají držet svého kopyta a chtějí jen řídit ostatní. Jestli k tomu zástupu patříš i ty, stěží ti mohu pomoci.

Účinnost působení mého proměněného Těla se projevuje sepjatostí výkonu všeho, co konáš a trpíš, s tím, co konají a trpí ostatní. Tato provázanost nejširší účinnosti tvé vezdejší obživy, kterou proměňuji, s nejužším vlivem se neděje jenom tvým působením jako odděleného jedince. Ani poustevník nedocílí s mou milostí plnosti účinku mého proměněného Těla naprosto odděleně od ostatních. Tajemství plného účinku spočívá ve vzájemné propojenosti mých důvěrníků. I kdyby to byla jenom touha tvého srdce za dobro bližních, namířená ke mně, tedy je nezbytně nutná a nedá se opomíjet.

Nedozírné zástupy mých přátel se osvěžují a posilují mým Slovem a Tělem, které je nedílně a vždy úplně celé moje. Patří mi jako jednomu a vždy totožnému. Lidstvo celého světa je opravdu spojeno a sloučeno v živé jednotě.

Toto jedno Tělo se chce také účinně uplatňovat jednotně. Jako se spojení jednotlivých účastníků se mnou projevuje jedinečnou a neopakovatelnou skladbou ve tvém srdci a kolem tebe, tak mají vztahy a souvislosti jednotlivých článků mého tajemného Těla jedno poslání - vzájemnou propojenost každého z vás, mých důvěrníků.

Spojení jedním proměněným pokrmem jednotlivého účastníka slavné hostiny lásky vyrůstá a šíří se k témuž spojení ve shromáždění mých věrných na celém světě. Účinnost působení přijímání z mé slavné hostiny lásky v tobě, živícím se mým tajemným Tělem, proniká tvým srdcem. Nezůstává při tom. Přerůstá meze tvé osoby. Míří k celému lidstvu. Jedině tak dosahuje velkolepých účinků v okolí.

Jako každý účastník slavné hostiny mě přijímáš především jako svého. Mezi tebou a mnou vládne nejdůvěrnější intimita. Znám tě lépe než znáš sebe. Jako mého důvěrníka tě uvádím do celé pravdy. Mou milostí jsi tím, čím jsi a čím plníš své spolutrpitelství se mnou na spáse lidstva a světa. V celé své totožnosti však patřím i každému jinému a celému lidstvu. Přesto jsem jedinečným a důvěrným způsobem s tebou.

Chceš se živit mým proměněným Tělem? Snaž se pokaždé znovu a vždy s novou odhodlaností zapojovat do mého tajemného Těla. To se lehce řekne, ale hůř se to provádí. Když nevíš, jak, tedy se rozhodněji a soustavněji přibíjej ke mně na můj kříž.

Chceš přijmout s patřičným účinkem mé Tělo v podobě tvé každodenní potravy? Nechej se při strávení její případné smyslům dostupné podoby souběžně strávit ode mne. Jedině tak budu moci v tobě živě vyrůst a lidsky se projevit.

Pořád nevíš, jakým způsobem? Připoutej se k mému kříži a přibíjej se sem čím dál tím důrazněji.

Chceš spolupracovat, ale i spolutrpět v mé vyšší síle na obnově a posvěcení lidstva a světa? Staň se platným účastníkem a živým článkem Mého tajemného Těla nejen tím, že něco uděláš navenek, ale i tím, že něco se mnou a pro mne vytrpíš a sneseš. Tato součinnost i spoluukřižovanost se však uskutečňuje tvým vlastním jednotlivým výkonem a tvou obětí. Zrovna tak, jako se tvé spojení se mnou naplňuje propojeností jednotlivých účastníků navzájem a každého zvlášť i všech společně se mnou.

Zaměření této tvé součinnosti i tvého spolutrpění, jakož i prostředky a cíl tvé zapojenosti do mého umučení a kříže, tvůj vlastní podíl je určen jedním Duchem, jedním cílem a odpovídajícími prostředky jednoho mého tajemného Těla.

Co pro tebe znamená vzájemné propojení mých důvěrníků a spolutrpitelů? Především navázání spojení vzájemně nesouvisle se prosazujících ohnisek snahového napětí, jejich sblížení a zaměření jejich protichůdných nábojů k jednotnému cíli, který přesahuje všechny dílčí snahy. Snaž se to nejen rozumem objasnit a doložit přesvědčivými důvody, nýbrž i zakusit celým srdcem. Pokus se prožít skutečnost, že se nikdo sám, bez ostatních, nedostane z jednoho místa do jiného místa, ani z jedné doby do lepších časů, a tím spíš ani v nejmenším nepřekročí vlastní stín v úsilí o sebepřekonání a nepovznese se k vyššímu životu jinak, než z mého nadání.

Jednota vzájemně se posilující a podporující součinnosti a spolutrpění se mnou na obnově a posvěcení lidu se prosazuje proti stávající zvláštní dělbě přínosů jednotlivých účastníků. Nehodlám to provádět žádnou nutkavou působností bezejmenného tlaku dějin. Mám tady k tomu přece tebe, dalšího Krista.

Z této zvláštnosti dělby přínosů jednotlivých účastníků dané růzností mé milosti vyrůstá pravá jednota. Obnovuji a zušlechťuji celý okolní vesmír právě proto, že obnovuji a posvěcuji tvé srdce jednotlivého, víc než termojaderného článku mého tajemného Těla.

Žiji v tobě jako v jednotlivém článku svého Těla. Uplatňuji se tvou zvláštní činností a obětí. Překonávám osobní, národnostní, rasové a pozemské meze tvého jednotlivého života. Přemáhám tvou nedůvěru k nejširšímu rozsahu.

Třebaže jsi jako přehrada, naplňovaná blahodárným přílivem z mého Slova i z mého Těla a z ostatních mých slavných ustanovení, přestaň se bránit přetékání čehokoli z této plnosti do okolí. Jedině tímto blahovolným předáváním a záplavou šlechetnosti a tak i sdílením přijímaného nadání zdokonalíš sebe i ostatní stvoření mého vesmíru. S chápavým srdcem se radostně sděluj obětavou službou a pracovním výkonem. Jedině sdílená radost je umocněná a sdílený smutek je oslabený.

Těžko se ti jde samému tímto životem. Jsi tvor sdílné povahy. Potřebuješ podporu a útěchu druhého. Také potřebuješ někoho podpírat, abys mu předával svou sílu. Nikdo nedokáže sám trvale čelit smutku a tíži všedního života. Potřebuješ přítele, který by tě podepřel a potěšil ve zlých dobách. Dokonce i ctnost by se ti samému zprotivila a znudila, kdyby nebyla spojena s blaživou radostí, že je sdílena. Radost je koření života. Ale ani tvoje radost by nebyla docela uspokojivá, kdybys ji s někým nesdílel. Pravá radost doprovází sdílení tvých zkušeností a zážitků. Zamysli se nad otázkou přátelství! Hned přijdeš na to, že sblížení s druhými je pro tebe nutné. Bez něho by tvůj život byl neúplný.

Z vlastní zkušenosti víš, že mezi lidmi je málo opravdových přátelství. Lidé upřednostňují přátelství mezi lidmi a mezi tvory. Teprve mnohem později odhalují, že dokonalé a nerozborné přátelství může být především se mnou bratrským a současně otcovským. Tak i mnohé shromáždění mých věrných, které se účastní mé slavné hostiny lásky a slaví ji vedle sebe, každý zvlášť, by se zvrhalo v podivný klub osamělých srdcí. Všechno by pak upadalo v uliční výbor přesvatých dušiček, upoceně bojujících za svá lidská práva a nedotknutelné lidské svobody či za práva svých psů a koček, a ohánějících se lidským zákonem třeba i proti mně.

Vrcholem přátelství je zamilovat se do mé nepatrné maličkosti v lidech, jakož i do lidí, žijících, pochybujících se a spočívajících ve mně, kterého nikdy nikdo neviděl. Stačí, abys přijal mou vrcholnou Lásku ve svém srdci. Tak poroste zkušenost mé a tvé lásky v tobě. Nasaď celému tomuto růstu korunu. Zaslib se mému Největějšímu Srdci ve svém srdci. Připoj se k dokončení této velkolepé výměny. Uvaž, jak velký je rozdíl mezi tvým neopakovatelným srdcem a velebným prostředím mého Nejsvětějšího Srdce, které zahrnuje všechno dobré ode mne.

Láska je horoucí vášeň po tom, aby milovaný dosáhl dobra. Moje láska je víc než taková vstřícná přejícnost. Moje láska znamená přát a dopřávat každému tvoru nejen nějaké libovolné dobro, a třeba i to největší lidsky dostupné dobro, nýbrž jde o svrchované Dobro, tedy mne samého. Sám jsem svrchovaná Láska, Pravda, Krása a Dobro. A nabízím se ti ve tvém vlastním těle. Dávám se ti až do úst v tvé nejvšednější potravě.

Jakou odpověď dáš této mé velkorysé nabídce? Pravou odpovědí je láska z celého srdce ke mně ve tvém srdci, ve všech lidech a v ostatních mých tvorech. Neváhej! Zamiluj si mě ze všech sil, když směřuji zvláště k tobě uprostřed celého lidstva a světa.

Jako vševládnoucí nositel světové práce i trpné služby rozšiřuji meze kosmu ve tvém srdci do nesmírných rozměrů. Tak povznáším každé tvé dílčí úsilí na všeobecné a celosvětové. I kdybys zametal smetí na prahu svého příbytku, bude to světodějná událost dalekosáhlého významu.

Tímto povznesením tebe jako jednotlivého účastníka a tvého dílčího úsilí vyrůstá jednotný rozmach jednoho těla, které se stává mým obrazem. Není to jen částečný záblesk tohoto obrazu, jak bys toho mohl docílit ve svém jednotlivém srdci. Jde o tvůj ucelený rozmach k mému celistvému obrazu, totiž podle míry mé plnosti.

Napadá tě pochybnost, zda se při úsilí o jednotu neztratí něco z tvé osobitosti jedince? Neboj se. Postarám se o to. Nic lidského se ti neztratí při tomto překonávání tvého stínu. Usiluješ přece s mou milostí o vystoupení nad sebe sama. Jako člověk jsi osoba. Jsi nadán rozumem a svobodnou vůlí. Z toho máš jistá práva a povinnosti. Jsou všeobecná a neporušitelná. Tedy jsou také nezcizitelná.

Sleduj však důstojnost své osobnosti ve světle pravdy, kterou ti zjevuji. Pak ji oceníš ještě víc. Obnovuji tě a zdokonaluji mou obětí. Mou milostí se stáváš mým dítětem a přítelem.

Ohled na tvou důstojnost lidského jedince se naplňuje teprve až za hradbami tvého sobectví. Snaž se objevit a udržovat spojení mezi tajuplným ostrovem v tobě a pevninou ostatního vykoupeného lidu! Vzájemná propojenost mých důvěrníků a spolutrpitelů na obnově a posvěcení světa znamená jednotu mnohých podaných rukou. Hlavně se neuchyluj k zneužívání mnohosti článků mého tajemného Těla zaslepeným znásilňováním každého účastníka do jednotné a jednotvárné formy. Ani „tělo není jeden úd, nýbrž mnoho údů. Kdyby všechno bylo jen jedním údem, kam by se podělo tělo?“ Teprve, když doceníš svou zvláštní podstatu a svůj zvláštní přínos jednotlivého článku, můžeš se dát povznést k živé jednotě mnohých účastníků.

Vzájemné propojení mých důvěrníků na obnově a posvěcení světa vyžaduje velkodušné uznání vynikajících hrdinů, kteří jdou s mou milostí vlastní původní cestou. Jako každý z vás, i ty jsi při tvém nadání pozván. Chci, aby ses při tom uplatnil vždy jedinečně a neopakovatelně, ale pokaždé mým původním obrazem. Ani dva tu nejste stejní.

Vzájemná propojenost, v níž by nějaká ustálená prostřednost dusila každý svěží podnět, by odporovala mému věčně živému Tělu. Spory, jež pocházejí ze setkávání se různých mínění takových vynikajících postav a průměrné masy, se nedají vyřešit potlačením mých hrdinů. Dá se to řešit jedině povznesením masy na vyšší úroveň mého lidu. Jde o zušlechtění a posvěcení širokých mas ke vznešenosti mého lidu, k hlubšímu chápání a vytříbenějšímu projevu, očištěnému od každé sobecké, národní či třídní výlučnosti, a k pokornému a osvícenému podrobení se.

Co podněcuje široké masy k tvrdošíjnému odporu proti každému dalšímu Kristu? Přirozená vlastnost nepoddajnosti a netečnosti hmoty, do níž se často otiskuje zlomyslný škleb odvěkého odpůrce a vládce světa pomocí hromadných sdělovacích prostředků. Vím, že masa davů, tak lehce přístupná vnějšímu našeptávání a ovládání, je hrozně nepoddajná, ba zatvrzelá vůči duchovnímu působení zevnitř. Ve stojatých vodách ustálených projevů úcty ke mně hledí davy na rušitele jejich sebeuspokojené životní cesty s krajním odporem. Kdykoli se davy odhodlají k nějakému důraznějšímu vystoupení, „argumentují“ pěstí a kamenem. Běda však, zvedne-li se vlna všední masy, aby zaplavila mé proměněné Tělo! Běda dolehne na toho, kdo se měl v pokorné službě přimknout ke mně, místo aby se proti mně panovačně vyvyšoval. Moje tajemné Tělo už netrpí, třebaže pokorně snáším každé příkoří a křivdu. Kdokoli se postaví proti mně a mému proměněnému Tělu, třeba i ze zdánlivě nejušlechtilejších a lidských důvodů, ten se dříve nebo později zákonitě postaví proti každému, i proti sobě. Tak se každé odpůrcovo popírání obrací proti samotnému odpůrci.

Pro mé proměněné Tělo je přínosné, že tě znovu a znovu inspiruji. Tak se stále objevuješ jako další Kristus. Při svém rozmachu do široka a vzhůru rozčeříš hladinu stojatých vod zpovrchnělého všedního života.

Tak je tvrdým a neúprosným požadavkem širšího prosazování účinné působnosti mého proměněného Těla s ohledem na většinu mých důvěrníků a spolutrpitelů, žijících ve světě, aby se pokorně sklonili před průbojným úsilím tebe, kdo v zahnívajících a tlejících nánosech všedních dnů razíš cestu nové radostné zvěsti. Přestaň vyhlížet mimořádné projevy mého proměněného Těla někde v okolí, v mracích a kdekoli jinde kolem tebe. Přestaň nastavovat technická tykadla do okolního vesmíru! Přestaň je hledat mikroskopem v jádru poslední buňky organické tkáně či štěpením atomů! Chci ve svém proměněném Těle vykonávat rozhodující zázraky právě ve tvém srdci! Právě z hloubi tvé bytosti hodlám ovládat a zdokonalovat celý vesmír. Nechej zaplavit úzkost svého srdce pokojnou energií mé lásky! Vyhlas boj každému stresu pomocí posvěcování každého okamžiku! Přijmi mě za pevný bod uprostřed své bytosti a celého světa. Jedině ode mne a se mnou bratrským i otcovským i přátelským pohneš celým vesmírem.

Uvažuj, jak bys mi obětoval tvou původní jedinečnou osobitost. Tvá osobitost má nezcizitelné lidské právo na důstojnost. To respektuji. Čekám na tvou odpověď, abych se ti mohl dát.

Každému tvému právu odpovídá povinnost. Úcta před hodnotou tvé vynikající jedinečnosti má svůj doplňující protějšek ve tvém nesmlouvavě tvrdém a krajně obětavém životě. Tvá velikost dalšího Krista uprostřed temných davů a tvůj přesah nad průměrem šedé masy však vzbuzuje odpor a závist mnohých.

Masové provolávání „Ukřižuj! Ukřižuj!“, které hřmí před Pilátem, se ozývá jako zlověstné varování pokaždé, kdykoli se vynoříš jako rušitel zavedeného chodu všedních událostí. Duch světa tě chce odradit jako každého, kdo v jasném vědomí své povinnosti vůči zástupům, čekajícím na jejich obnovení a posvěcení, vykročí nevšední cestou dalšího Krista. Není-li tvé velké nadání zároveň ochotné k vyšší oběti, pak tě strhuje ke zkáze.

Chceš si osvojit můj vševládný a současně nebeský nadhled? Dosáhneš ho jedině z výšin mého kosmického průsečíku, vztyčeného jednou na Golgotě. Je však zakořeněn hluboko ve spirálovitě se vlnících vlásečnicích genetického kódu ve tvém srdci a dosahuje na druhý konec vesmíru v nedohledných galaxiích kolem tebe. Jenom v moci a síle mého kříže můžeš jako můj nový Kristus uprostřed oceánu všednosti rozevřít náruč porozumění všem lidem a celému mému stvoření.

Chceš usilovat s mou milostí o kristovství kvůli Mně bratrskému, otcovskému i přátelskému? Stačí, když budeš se mnou sdílet společný kříž. Jinak to podstoupíš beze mne a nebude ti pomoci a přijdeš o všechno. Tajemství mého dalšího Krista zní: Být ukřižován spolu se mnou.

S ohledem na nestálost tvého srdce se občas můžeš dočkat toho, že se odpor mas vůči tobě lehce zvrátí ve zbožňující obdiv, dosud přehlíženému. Převratné dráhy z galejníka policejním prefektem jsou běžné. Přehlížené dílo se stává obdivovaným, aby učinilo posun ve stávající normě a hodnocení. Vrtkavé cítění rtuťovitě neklidných davů se po jisté zaslepené tvrdošíjnosti převrátí v opačné, ze záporného v příznivé a naopak. Nastává rozsáhlé nadšení pro tvé vynikající dílo, ale ne snad kvůli mně samému, jehož pravda by byla poznána a pochopena. To všechno jenom kvůli hrdě se vypínající postavě, která tak dlouho odolává přívalům a vlnobití davů a mas, ovládaných vládcem světa. Věznice se mění v muzea, místa hrdinství v památníky, ateliéry a laboratoře se mění v honosná místa, kde místo práce a tvorby, i místo oběti zní oslavné chvalozpěvy. Oslavený hrdina usíná na vavřínech, slábne, podléhá změkčilosti.

Jak se může další Kristus vymknout z kleští tohoto procesu vyhasínání běžného ve světě? Jako můj další Kristus se hleď docela vyčerpat v práci a oběti pro mne otcovského uprostřed svých následovníků. Zástupy, které strháváš k následování, hleď povznést k podobně samostatné činnosti, ale také oběti, tak, že se stáváš nejmenším z nich, docela zbytečným. Duchovním zabydlením se v mém hrobě začíná tvůj pravý život, protože „to, co zaséváš, nebude oživeno, jestliže neumře.“

Pomalu, ale přece jen postupně objímám stále rozsáhlejší množství masy, váznoucí ve všednosti světa. Zabývám se s každým zvlášť. Jednoho po druhém oslovuji. Sotva kdo vysloví souhlas, povznáším ho k překonání omezenosti sobectví. Nedělám to sám. Miluji tvé kristovské prostřednictví.

Jsem počátek, cesta i cíl každé tvé kristovské spolupráce i spolutrpitelsví na obnově světa. Beze mne neuděláš ani sebemenší krůček vpřed, natož vzhůru. Pohleď na mé rány! Přijímej mé Slovo a mé proměněné Tělo. Vytrp něco kvůli mně a také pro mne něco obětuj. Nabídni své srdce k probodnutí kvůli Mně! Neboj se o ten svůj zchátralý příbytek! Hned v příštím okamžiku tě z tvých ran uzdravím.

Nemáš-li trhat vzájemné propojení mých důvěrných pomocníků, neobejdeš se bez soustavného úkonu své lásky. Soustavnost úkonu tvé lásky zahrnuje nepřetržitost lásky v neustálém úkonu lásky.

Dokonalost lásky spočívá - kromě čistoty, kterou miluješ mě pro mne samého - zvláště v její účinné nepřetržitosti. Je to láska přítomná a živá, nejen zvyková. K tomu tedy musíš směřovat, když se chceš vždy více zdokonalovat v životě lásky. Ale jak udržet takovou nepřetržitost a návaznost? Sám ti od Poslední večeře i z kříže ukazuji dostupný prostředek k tomu - neustálý úkon lásky.

Víš, jaký je tvůj kříž? Nezanedbat žádný úkon lásky. Ne že by úkon lásky byl křížem, ale nezanedbat ani jeden tento úkon, v jakýchkoliv okolnostech, to je kříž. Pomůže ti však nést všechny ostatní kříže. Naše panenská Máti ti pomůže jej unést, když ti znovu a znovu podává růženec. Nezanedbej ani jediný růženec! Zde se milostivě zušlechťuje tvoje přirozenost. – Takto spíše ti udělím milost k věrnému nesení tohoto kříže až do posledního dechu.

Kříž lásky je pro mne i pro duše plodnější než kterýkoliv jiný kříž. Přitom nemůže jít o žádné přechodné nadšení, nýbrž vědomí zaslíbení, kterě tě pevněji přibíjí ke mně na kříž. Kříž, kterého se ujímáš a k němuž se přibíjíš, uvádí všechno v tobě v nic a přivádí tě k přesnému zachovávání mé vůle do všech podrobností.TJ (Pokr.)

+++

MODLITBA SVATÉHO CYRILA

Sv.Cyril přebýval v cele baziliánského kláštera u sv.Praxedy v Římě. Připravoval se tam k odchodu na věčnost. Scházejí se spolubratři a římští přátelé, když slyší, že Cyril, který před nedávnem přijal řeholní oděv a zasvětil se Bohu, loučí se s tímto světem. Je tu už rodný bratr Metoděj, jsou zde žáci, které bratři vzali s sebou z Moravy, a všichni teskní nad odchodem Konstantina, nesoucího nyní už jméno Cyril, kterého si tak oblíbili. A Cyril, jak slyšíme z hlaholského breviáře, pozvedá ruce k nebi a takto se modlí:

PANE, BOŽE,

KTERÝ JSI PONECHAL K SVÉ SLUŽBĚ

ANDĚLY NETĚLESNÉ,

NEBESA JSI ROZPJAL A ZEMI ZBUDOVAL

A VŠE, CO JEST, Z NEBYTÍ PŘIVEDLS V BYTÍ,

KTERÝ VŽDY ČINÍŠ PO VŮLI TĚM,

KDO SE TĚ BOJÍ

A ZACHOVÁVAJÍ TVÁ PŘIKÁZÁNÍ,

VYSLYŠ MOU MODLITBU

A OCHRAŇ SVÉ STÁDO

K NĚMUŽ JSI MNE SVÉHO NESCHOPNÉHO

A NEHODNÉHO SLUHU POSLAL.

ZBAV JE VŠELIKÉ BEZBOŽNÉ A POHANSKÉ ZLOBY

A MNOHOMLUVNÉHO, ROUHAVÉHO JAZYKA KACÍŘSKÉHO,

KTERÝ MLUVÍ ROUHAVĚ PROTI TOBĚ

ZAHLAĎ TROJJAZYČNÝ BLUD A

A DEJ, AŤ TVÁ CÍRKEV HOJNĚ ROSTE,

A AŽ JE VŠECHNY SHROMÁŽDÍŠ V JEDNOMYSLNOSTI

UČIŇ JE LIDEM VYVOLENÝM,

STEJNĚ SMÝŠLEJÍCÍM O TVÉ PRAVÉ VÍŘE

A SPRÁVNÉM VYZNÁNÍ A VDECHNI JIM DO SRDCE SLOVO SVÉ NAUKY.

ODEVZDÁVÁM TI JAKOŽTO SVÉ TY, KTEŘÍ KONAJÍ DOBRÉ SKUTKY

TOBĚ MILÉ, A KTERÉ´S MI SVĚŘIL.

SPRAVUJ JE SILNOU SVOU PRAVICÍ,

ABY VŠICHNI SLAVILI TVÉ JMÉNO, MOCNÁ TROJICE." (Život sv.Cyrila, 18)

Modlitba začíná chválou Boží, postupuje přes díkůvzdání a prosby k vyvrcholení projevem touhy, aby všichni oslavili Boha jako Otce i Syna i Ducha svatého.

Chceme-li s Bohem rozmlouvat v modlitbě, je třeba Ho náležitým způsobem oslovit. Jaké lepší oslovení Boha však může být, ne-li Jeho chvála? Chvála mu přísluší jako Pánu a vládci nebe i země.

Hlavní náplní Cyrilovy modlitby je prosba. O co prosí? Jako dobrý pastýř prosí především za své věrné stádečko, za Boží lid Velké Moravy, který opouští, aby je vedl po boku Páně. Vyprošuje mu Boží ochranu před bezbožnou zlobou pohanů.

Třebaže Kristovo evangelium u nás bylo už známé, přesto jeho působení a účinek byly nepatrné. Nebylo přijato s opravdovou radostí, takže ani nerozezvučelo lidské nitro tak, aby člověk byl pohnut touto radostnou vnitřní odezvou k dalšímu šíření radostné Zvěsti, aby tato Zvěst radostně rezonovala v celém Božím lidu. Naopak pohanské způsoby života měly značnou sílu. Proto se hrubá pohanská tvrdost nejednou dostávala do sporu s horlivostí křesťanů.

Když sv. Cyril prosí: "Zbav je všeliké bezbožné a pohanské zloby a mnohomluvného jazyka kacířského, který mluví rouhavě proti Tobě. Zahlaď trojjazyčný blud", tedy myslí nejenom na přítomnost, kterou důvěrně znal, nýbrž i na vzdálenou budoucnost.

Dějiny svědčí o tom, že nic neochromuje život Božího lidu tolik jako blud, který se vtírá do mysli a srdce věřících. Snadno může vetřít i pod záminkou falešné křesťanské všeobjímavosti. Takové pochybné blíženectví, nasazující si masku křesťanské všeobjímavosti, se však dříve nebo později prozradí rozmělněním důležitých článků křesťanského vyznání. Proto sv.Cyril prosí Boha o zničení bludu.

Opouští tento svět v době, kdy Božímu hrozil východní rozkol. Věděl o tom více, než kdokoli jiný. Znal Fotia a mnohé nepřátele Svatého Otce v Římě. Svým všeobjímavým srdce miloval východní metropoli, ale stejně planul i pro Petrova nástupce v Římě. Proto se vroucně modlil:

"PANE BOŽE, AŽ JE VŠECHNY SHROMÁŽDÍŠ V JEDNOMYSLNOSTI,

UČIŇ JE LIDEM VYVOLENÝM,

STEJNĚ SMÝŠLEJÍCÍM O TVÉ VÍŘE A SPRÁVNÉM VYZNÁNÍ

A VDECHNI JIM DO SRDCE SLOVO SVÉ NAUKY."

Tam, kde množství přestane žít jedním srdcem je ohrožena také jednota víry. Proto sv.Cyril prosí o to, aby v Kristově církvi zůstalo nejen jedno srdce, ale i jedna duše jako tomu bývalo ve vykoupeném Božím lidu od nejrannějších dob, jak o tom svědčí Písmo svaté.(SK, 4,32) Každé odloučení od Petrovy skály, jak dokládají dějiny, třebaže nemělo zpočátku povahu úplného rozkolu, vedlo postupně také k odloučení od plnosti křesťanské pravdy. Ostatně už odmítání Petra, který má poslání od Krista, znamená bloudit. Sv.Cyril to věděl. Proto měl oprávněnou obavu před porušením jednoty, které bylo na obzoru.

Z přesvědčení, že vše, co jsme, co máme a co můžeme, je Boží dar, vychází Cyrilovo díkůvzdání. Za co děkuje? Za to, že mohl přinést slovanským národům radostnou zvěst a rozdávat z pokladů Kristovy lásky:

"Je to jistě Tvůj dar,

žes nás nehodné přijal za hlasatele svého Krista."

Poděkování je výrazem pokory, doznáním vlastní slabosti a uznáním dobroty vznešeného Dárce. Pyšný sobec neděkuje. Domnívá se, že to, co dostává, mu patří.

Poděkování je výrazem smyslu pro pravdu: děkuje ten, kdo vidí skutečnost tak, jaká opravdu je: v přijatém dobrodiní objevuje dar, za který dlužno děkovat.

A protože všechno, co nám Bůh dává, svěřuje nám jako hřivny, se kterými zde máme hospodařit, a očekává, že mu jednou přineseme i s tím, co jsme nahospodařili, proto říká sv.Cyril v modlitbě Pánu:

"Odevzdávám Ti jakožto tvé ty, které´s mi svěřil."

Cyrilova modlitba vrcholí prosbou, aby na Boží zásah veškeré lidstvo provolávalo slávu Nejsvětější Trojici. Tak smýšlel sv.Cyril, a proto jeho modlitba vyvrcholila oslavou Nejsvětější Trojice. Žil tak, jak se modlil, a modlil se tak, jak žil. A nám ukázal, jak máme usilovat o to, abychom dosáhli dokonalého souladu mezi naší modlitbou a životem. TB

+++

SVATÉ TEREZII Z LISIEUX

KDYBYS TAK PSALA DĚJINY MÉ DUŠE,

KDYŽ JÁ SI NA TO NETROUFÁM,

A STEJNĚ PSAL BYCH NEJSPÍŠ SUŠE,

 TO KVŮLI MÁLO OZDOBÁM,

KDYBYS TAK SE MNOU SLZU URONILA

 NAD STIGMATY MÉ SLABOSTI,

DO TĚCH RAN OLEJ Z RŮŽÍ VLILA

A POMOHLA MI VYPROSTIT

SE ZE SEVŘENÍ ZLOZVYKŮ A ZVYKŮ

A ZAMĚŘENÍ NA SEBE,

SNAD POCHOPIT BYCH MOHL V MŽIKU

NĚCO Z TVÝCH KROKŮ DO NEBE.

Pavel Kroupa

+++

MOJE OBĚŤ NA KŘÍŽI

Jako tvůj spasitelný Bratr přináším poprvé tuto vrcholnou oběť na kříži. Moje oběť však stále trvá, protože jsem, který jsem. Jaký protiklad mezi mou svrchovanou mocí a tvou bezmocností! Podstupuji tuto oběť zvláště pro tvou obnovu a posvěcení uprostřed všech ostatních. Svou bezmocností na kříži ti ukazuji, co máš konat, když jsi v mých službách docela bezmocný, když jsi přibit na kříž své slabosti. Bez toho se tvá zvláštní součinnost i spolutrpnost s mým věčným otcovstvím na spáse tebe a ostatního lidstva neobejde. Přijmi toto své zdrcení. Přijmi tuto drtivou skutečnost, kterou se má potlačit tvá pýcha, jež by se tak ráda viděla tak velkolepá a důležitá v díle vykoupení, a která by tak ráda viděla vykoupení jako pouze svůj osobní úspěch. Proto tak často požaduji od tebe, mého spoluvykupitele, abys přijal své přibití se ke mně na kříž. Právě v této citelné zdrcenosti a potlačenosti hledej a najdeš svoji sílu, která je ojí silou a silou mého svrchovaného otcovství. Jsem soběstačný. Nepotřebuji tvou stálou přičinlivost ani tvé okázalé uplatňování. Naopak, obětuj mi svou slabost. Právě s touto tvou křehkostí mám své svaté a dalekosáhlé úmysly v díle posvěcení tebe a ostatních.

Toto moje úžasné spojení slabosti a moci tvoří věčný předmět rozjímání svatých. Kéž je to vděčným předmětem rozjímání i tebe, mého současného nového Krista, zavaleného nevděkem a nasyceného potupami, a přesto velikého a nesmírného ve své moci a důstojnosti. Velikost a malost je základním kamenem mého slavné zaslíbení. Tebe si vyvoluji za prostředek omilostnění a posvěcení tebe i ostatních. Vždyť všechno dokonalé a významné kvůli mně, největší hrdinové nadlidské lásky, sebeobětování a sebezapomenutí, to všechno projde přes tvé ruce, můj zvláštní spoluspasiteli světa.

 Všechny divy nadpřirozených zázraků se dějí prostřednictvím tebe, mého dalšího zvláštního slavně zaslíbeného spoluvykupitele, který přitom zůstáváš ubohým človíčkem. Sám tě tolikrát nechávám ve tvých slabostech a dopouštím tvé chyby, aby tě tyto omyly naučily pokoře, aby tě velikost tohoto povolání a povznesení nenaplňovala marným dýmem ješitnosti.

Můj vykoupený lid odedávna chápe, že bude mít v tobě, v dalším zvláštním Kristu tvora nedokonalého se všemi chybami, ale nesmiřujícího se s těmito chybami a vadami. Sám tě pořád povzbuzuji a posiluji k jejich překonání. Stále ti poskytuji slavné kristovské zaslíbení. Nezoufám si nad tvými nedostatky ani se kvůli nim neděsím. Dobře vím, že i z tebe, lidská trosko, dokážu vytvořit veledílo mé moci a vznešenosti.

 Ostatně moje vlastní utrpení každou chvíli někde pohoršuje nějaké ojedinělé blouznivce, takže tvrdí, že prý vůbec netrpím ve vlastním slova smyslu, protože prý ani trpět nemohu. Tak se pořád objevují něčí pochybnosti ohledně pravosti mé druhé Osoby a mého tajemného Těla, které mezi vámi, s vámi a ve vás žije kvůli tvé lidské slabosti a kvůli křehkosti mých důvěrníků. Pořád se vynořují blouznivci, kteří u mne uznávají jenom zdánlivé ponížení a utrpení, protože prý nemám pravé lidské tělo, ale jenom zdánlivé. Přesto je jisté, že jsem trpěl a trpím, protože bych tě nemohl obnovit ani zdokonalit jenom nějakým zdáním, protože ani tvůj hřích není klamem, nýbrž strašnou skutečností.

 Tak si to už konečně uvědom, že tvé slavné zaslíbení vyrůstá z mých bolestí a muk na kříži. Tvé slavné zaslíbení je draze zaplaceno. Nejsi dalším Kristem oběti lesklé a nablýskané, nabízející se v nějaké televizní či virtuální reklamě. Třebaže přinášíš dokonalou oběť v nádheře oděvu, ve hře barev, libých tónech varhan, ve vůni spálené pryskyřice a květin, nesmíš nikdy zapomenout, že moje oběť na Kalvárii je obětí hořkou a strašnou, a že podstupuji utrpení až do samých krajních možností lidského utrpení.

 Jak strašná je moje oběť! K čemu je ti dobrá? K tomu, aby sis už uvědomil, proč od tebe občas žádám ve tvé službě takové bolestivé rány, takové odříkání, takové ponížení. V lesku televizní obrazovky a omamnosti virtuální reality, ve slávě předních míst po boku vládce světa bys rychle zapomněl, že obětí slavné hostiny lásky protéká potok mé skutečné Krve vylité za hrozných bolestí.

 Trpěl jsem před víc než dvěma tisíciletími a trpím dodnes. Co je u mne minulost, to je u mě přítomné i budoucí. Jsem vláčen a mučen, hladovím, žízním, jsem unaven až do krajnosti, bičován, vyčerpán až k smrti, korunován trním. Nejrůznější mučící nástroje mi otevírají tisíceré rány. Konečně jsem přibíjen na tvrdý drsný kříž, v horku a žízni, bez ochrany před sluncem a dotěrným hmyzem.

 Nezapomeň, že fyzické bolesti a útrapy nejsou to nejstrašnější v mé oběti, jako to není vrcholem bolestí ani tebe, dnešního zvláštního Krista. Nejhůř a nejhlouběji jsem zraňován ve svém srdci. Tolik tě miluji, že právě za tebe uprostřed ostatních a spolu s nimi dávám všechno. Přicházím tě obnovit a otevřít dokonalému rozvoji. Tak ti dovolím a usnadním překročit tvůj vlastní stín. Jenže farizejská zaslepenost a žárlivost těch „nejpobožnějších z pobožných“ dovede klamat zástupy a odvracet zástupy ode mne. Rafinovanou obratností s pomocí vládce světa mě farizejové izolují od tebe i od ostatního lidu. To se farizejům s pomocí vládce světa už nějaký ten pátek daří. Jaká bolest skličuje mou duši, když si stále vzpomínám svá slova: „Jeruzaléme, Jeruzaléme, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a ty jsi nechtěl!“

 Není to i tvá bolest mého dnešního spoluvykupitele? Když odpovídáš na mé povolání a dáváš se vyčlenit z lidu, opouštíš své nejbližší, abys celým srdcem následoval mne. Z pouhé lásky bereš na sebe všechny povinnosti dalšího zvláštního Krista, slavně zaslíbeného pro spolutrpitelství se mnou v zájmu spásy lidstva. Přesto sleduji, jak obratně se vládce světa snaží vyrvat zástupy hledačů tobě, mému novému zvláštnímu Kristu. Tak se ti zástupy dočasně vzdalují zrovna tak, jako mně samému bratrskému i otcovskému.  Všechny vás chci shromáždit pod blankytným pláštěm naší panenské Máti, abych je mohl bezpečně přivést k sobě. Ostatní, kdo takto neshromažďují lidstvo, tak jej rozptylují, aby z něj učinili osamělý dav, který uchvacují pod svá křídla krkavci a jestřábi. Vládce světa se snaží ve znamení Vodnáře dosáhnout světové vlády ryze přirozenými prostředky, aby každý člověk byl pouhým číslem, technicky znásilňovaným ve svém myšlení, cítění, toužení a jednání. Přísliby blahobytu pro všechny a vymýváním mozků obratnými triky způsobují, že osamělý dav odmítá tvé služby, že zpochybňuje tvou nezištnou lásku., zesměšňuje tě a vytlačuje na smetiště dějin. Nicméně právě tam se ti nabízí vrcholná působnost, když můžeš zachránit pro moji věčnou vládu posledního lotra, který vedle mne sdílí podobný kříž pro své zločiny.

 Jsem obětí ve své duši. Trpím ve své duši. Dokonale vím a znám, co je hřích. Znám počet všech hříchů. Mohu vypočítat všechny hříchy, za které mám přinést dostatečnou náhradu. Vidím je před sebou jako hory a jako vzdouvající se temné vlny. Zejména vidím ty ubožáky, kteří odmítají moje odpuštění. Přesto za ně prolévám svou Krev. Tolik si přeji, aby byl odstraněn hřích, který stále staví přehradu mezi mne a tebe, a který vnáší do světa tolik sporů a válek.

Také ty, můj zvláštní důvěrníku, sleduješ při studiu, modlitbách a jedinečné službě přece jenom zřetelněji, jakou hodnotu má duše, jak lidé lhostejně přecházejí kolem skutečnosti hříchu, jak je jim hřích nesmírně zábavnou a směšnou záležitostí. Jasněji vidíš, jak se jim vládce světa vtírá pomocí hromadných sdělovacích prostředků, pomocí virtuální reality, uměle trojrozměrně tvořené světlem a stínem, barvou i zvukem.

 Tak je moje kalvárská oběť spojena s obětí tvého slavného zaslíbení. Když jsi skutečně mé další osobní zpřítomnění, tak nemůžeš jít tímto světem bez účasti. Nemůžeš postrádat podíl na mých bolestech v Getsemanské zahradě, kde se potím krví, na mém bičování a korunování trním, na mém vlečení kříže, na mé oběti na kříži. Nemůžeš odmítat jako nenormální, že jsi těmito bolestmi zavalen, ale naopak je musíš dobrovolně a ochotně přijímat, a to tak, že jim vybíháš v ústrety. Jako nejbláznivější a nejpohrdanější z lidí musíš kráčet, ty, nový zvláštní Kristus v mých službách vstříc svému spolutrpitelství se mnou.

 Právě tímto utrpením tě zachraňuji. A ty svými bolestmi, které mají podíl na mé bolesti, se také zapoj do spásy lidstva a světa. Jsem zahrnut bolestí, zničen před tváří veřejnosti, když se duch světa opíjí mocí, že mě zničil a že zničil moje dílo, celou mou církev, právě tím vítězím.

 Vítězím jako obětovaný. Právě tato Oběť má nekonečnou cenu. Je vítězstvím nad peklem, které se zdráhá obětovat ani se nedovede ponížit před mým věčným otcovstvím.

 Tak cílevědomě kráčím vstříc krutým bolestem a vlastnímu dopuštěnému zničení, aniž bych byl nějaký sebevrah. Jen zdálky naznačuji: „Blahoslavení pronásledovaní pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Jsem dobrý pastýř. Dávám život za své ovce. Nikdo mi jej neodnímá. Sám jej dávám.“

 Cesta vede přes tvrdé, násilné, krvavé spolutrpitelství se mnou, napříč službou mně samému ve světě. Nikdy bys nenašel svou totožnost, kdyby ses neobětoval za ostatní. Zbožnost bez oběti je zločin proti mně i proti lidskosti. V tom se mi hleď připodobnit a přizpůsobit, když jsi můj přítel a důvěrník.

 Samozřejmě, že mohu říci jediné slovo a zničit mé odpůrce a silou mého slova donutit všechny lidi, aby přijali mou vládu. Nehodlám to však udělat proti tvé svobodné vůli. Chci získávat vše láskou a obětí. Moje otčina není z tohoto světa. Nehodlám k tomu používat těch prostředků, jakých užívá svět ke svému zajištění, totiž prostředků moci, síly, donucení, lsti, podbízení se a lži. Kdekoli kdo užil takových prostředků, tak po jejich odeznění byla podkopána důvěra ve mne a v mé tajemné Tělo, ve shromáždění mých věrných a zvětšila se propast mezi mnou a lidem. Tvou hlavní mocí zůstává tvoje slabost a obětavá láska, která se opírá o mou sílu, o sílu mé Oběti a závratnost mého ponížení.

Pokojně zůstávám v ponížení a vysmíván od nepřátel. Nepřecházím k vypjaté sebeobhajobě. Jenom se stále nabízím jako výkupné a oběť za mé nepřátele.

 To je i tvoje síla, kterou vítězíš nad zatvrzelými srdci. Jak často se nabízíš za oběť za nepřátele? Kdy se nabízíš za oběť za moje nepřátele? Kdy mě prosíš za mé odpůrce? Kéž by ses dokázal za ně nabídnout jako smírná oběť a vyprošoval jim zvláštní pomoc aspoň takovou silou, jako je podrobuješ kritice a jak proti nim vystupuješ! Zdá se ti tohle všechno příliš trpné? Jsi příliš v zajetí doby, kdy se klade důraz na vypjatou vnější činnost a okázale měřitelnou výkonnost.

 Nedosahuji obnovy lidstva a světa a jejich konečného otevření pro vrcholně zdokonalující rozvoj žádným skvělým výkonem obráceným navenek, žádným okázalým činem, žádnou vlastní průbojností, nýbrž naopak závratným výkonem obráceným dovnitř, směrem ke stlačení vlastní bytosti, pokorným strpěním utlačující síly světa, kterou dobrovolně přijímám, ba skoro se až rozbíhám vstříc těmto strastem. A přitom i mně je pud sebezáchovy a citelná bolest je mi protivná a opuštěnost odporná. A tebe, zvláštního dalšího Krista v mých službách činím svým přítelem a důvěrníkem právě v této mé oběti. Divíš se, jak to, že celá velikost tvého účinného působení má svůj zdroj právě ve tvém zaslíbení se mi, vrcholícím touto obětí? Právě touto obětí se ti dostává největších sil k výkonu soustředěnému dovnitř. Tak se právě touto silou soustředěnou v tobě jako v majáku rozsvěcuje světlo v temnotách světa. Potom světlem měkce svítíš pravdou všem bloudícím a laskavě ohříváš všechny, kdo se chvějí zimou úzkosti. A tak jako po mém posledním vydechnutí na kříži volá setník: „Skutečně to byl Syn Boží!“, určitě přijde okamžik, kdy se ze svedeného a osamělého davu ozve: „Tohle byl hlas Nejvyššího, který mluvil ústy tohoto našeho služebníka!“ Poté, co zklamou fráze o tom, že dělník může ztratit jenom své okovy, a o úžasné spotřební společnosti blahobytu, které dneska okouzlují zástupy, až se bude každému zdát nad Slunce jasné, že jsem konečně vyřízen, a moje tajemné Tělo že je do poslední nitky okradené, nahé a bezmocné, právě tím začíná moje svrchovaná vláda dokonalé lásky. Vrcholem lásky je oběť. Podobně i tvoje součinnost i spolutrpnost se mnou otcovsky stvořitelským i bratrsky spasitelným přináší takovou oběť, jež se váže k mé oběti.

 Moje oběť je dokonalá. Navěky vyčerpává všechny oběti. Je obětí pokojnou, obětí díků, obětí klanění, obětí za hříchy. Je-li však moje oběť naprostá a dokonalá, co ještě chybí k její úplnosti? Tvým úkolem je vzdávat mi díky, přinášet mi prosby, chvály, zadostiučinění. Středem tvé zvláštní propojenosti se mnou je moje Oběť na kříži. Dokonalá oběť, a to nezvratně dokonalá. Jedině ta je školou tvé součinnosti i spolutrpnosti se mnou. Je školou tvé nové metody šíření mé vlády lásky.

Co je to za novou metodu? Metoda dokonalé lásky. Jsem, který jsem, včera jako i dnes, jako i zítra, zůstávám stejný na věky. Pořád stejně překonávám dnešní bídu duší a lhostejnost mou láskou a krajní obětí. Chceš mi pomoci v tomto díle? Pak nemáš jinou cestu, než oběť. Tato oběť shrnuje všechno, co od tebe očekávám, zrovna tak, jako na to dychtivě čeká celé lidstvo.

 Zamysli se někdy nad úžasným tajemstvím mé oběti na kříži a oběti mše svaté. Hned poznáš, že celý tvůj život jako spoluvykupitele se musí stále víc a více přetvářet v oběť a hostinu lásky, v dokonalou oběť. Právě tvou obětí, tvým ponížením a zničením chci přivést k sobě ty, kteří jsou ode mne ještě daleko. TJ (Pokr.)

+++

BRNĚNSKÁ AKADEMIE DUCHOVNÍHO ŽIVOTA CT.PATRIKA KUŽELY, OSVĚTIMSKÉHO MUČEDNÍKA

MYSTIKA LÁSKY

Nutnost a závazek Mého Srdce

Myslíš, že jsem ti nějak sám pod sebe zavázán povinností zahrnovat tě svou milostivou láskou? To by ses načekal. Tím větší je tvůj závazek zamilovat si Nejsvětější Srdce a pečovat o Mou lásku. Předmětem lásky je pouze dobro a uvaž, kdo pramenem veškeré dobroty. Přirozeně ti nejsem cizí, protože tvým stvořením jsem ti Otcem a tvým vykoupením a člověčenstvím jsem ti Bratrem. Jedině ode Mne máš, cokoliv máš na světě, i cokoli věčného očekáváš na konci života, očekáváš jako věčnou odměnu. Proto ti přísluší milovat Mne a neustále pečovat o Mou lásku podle slov Mého svatopisce: „Nyní tedy, Izraeli, co od tebe požaduje Hospodin, tvůj Bůh? Jen aby ses bál Hospodina, svého Boha, chodil po všech jeho cestách, miloval ho a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší“ (Dt 10, 12.).

Izrael jsi právě ty jako Můj věrný další Kristus, zkrátka kristovec čili křesťan, kterému se zjevuji ve tvé víře, a jenž jsi nejvíce vázán k Mé lásce, poněvadž tě nejvíc miluji. Vždyť právě tebe milostivě umývám ve své Krvi. Pečuji o tebe jako o součást svého Těla a sladce připomínám, bez krutosti, co od tebe požaduji, totiž, aby ses obával zradit Nejsvětější Srdce jako Hospodina, svého Boha. Proto ve tvé bázni, ovšem nikoli ustrašené bázni vůči Mně, jako vůči milujícímu Otci a Bratru, kterého nechceš zarmoutit, je začátek lásky. Láska přijímá sílu a vzrůstá konáním dalších ctností, jež sama pořádá. A proto se praví, abys chodil po všech jeho cestách, tj. v dobrých skutcích, jako je almužna, půst, modlitba a jiné. Jimi sílí láska jako oheň, přiložíš-li dřevo.

Tvoje láska k Nejsvětějšímu Srdci se pak dovršuje předně vnitřním přilnutím, takže se praví: abys miloval Boha a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší. Dovršuje se dále také tvým úkonem vnější pocty podle slov: a sloužil Hospodinu, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.

Uvažuj o svrchované dobrotivosti Nejsvětějšího Srdce, a hned pochopíš naléhavost tvé spravedlivé lásky vůči tobě. Dávám ti užitečné a spásné pravidlo lásky ke Mně. Je nanejvýš spravedlivé, abys zakoušel zdravou bázeň před tím, že bys Nejsvětější Srdce svého spásonosného Bratra mohl zklamat. Díky tomu můžeš s podivuhodnou lehkostí kráčet po Mých cestách. Tak se ti zachovávání Mých příkazů stává sladkým úkonem lásky.

Pokoř se přede mnou a volej ke Mně ze své poníženosti jako k milosrdnému a spravedlivému příteli, a přestanu vážit tvé hříchy na váze trestu, nýbrž spěchám ti je milostivě odpustit. Dám ti svou milost, aby prostřednictvím tvé bázně se zrodila v tobě pravá láska s vnitřní účastí, dovršila se úkonem vnější pocty a zachováváním Mých přikázání se uchovala, abys zakoušel štěstí z Mé lásky nyní i na věky. (Pokr.)

+++

 

Zprávy: + Každé pondělí v 19,00 hod. Chvilka mystického života, střídavě PŘIROZENÉ ZÁKLADY pro začátečníky, a NADPŘIROZENÉ ZÁKLADY pro pokročilé, Brno, sv.Michal.

+ Sleduj v mp3 na http://cs.gloria.tv/ nebo http://www.uloz.to/ - Chvilka mystického života, Mystika lásky 01-35, Mystika krásy 01-46, Loretánské meditace 01-56, Programování lidského srdce 1-30 zip, Přátelé kříže, spojte se! (podle sv.Ludvíka Maria Grigniona), Jak se stát dalším Kristem 01-30.

+++

Vydává: První sdružení přátel blah.Hyacinta Maria Cormiera O.P. v Brně, IČ: 70824118,  Tel.: 00420 737 857 272, TISK:OLPRINT, Brno, www.cormierop.cz, info@cormierop.cz________________________________________________________________________________________

 

TOPlist